Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

Vietnam

Pěstování rýže

Jiří Homola
16.10.2006

Rýže je hlavní obilovinou Asie a v některých oblastech představuje až 90 % polní rostlinné výroby. Přestože ze všech obilovin je statisticky na světě nejrozšířenější pšenice, zůstává rýže na prvním místě v produkci zrna, protože v mnoha oblastech jsou u rýže získávány dvě až tři sklizně do roka.

Buvol zůstává na poli nepostradatelným pomocníkem

Rýže je úzce spjatá s dějinami tropického zemědělství, neboť se pěstovala již kolem roku 3 000 před naším letopočtem! Dnes se pěstuje nejen v Asii, ale také v Africe, Americe, Austrálii a dokonce i v Evropě (Itálie – více než polovina evropské produkce; východní pobřeží Španělska; Portugalsko; jih Francie; Řecko; Bulharsko i Rumunsko).

Rýže v tropech se pěstuje převážně jako monokultura, to znamená mnoho let po sobě na stejných pozemcích, což klade zvýšené nároky na dodržování úrodnosti půdy, na likvidaci chorob, škůdců a plevelů.

Stejně jako naše obilniny patří rýže do čeledi lipnicovitých (Poaceae). Rod rýže (Oryza) se vyznačuje květenstvím lata (podobně jako u prosa či ovsa). Nejjednodušším rozdělením rodu rýže je členění na rýži setou (Oryza sativa) a rýži horskou (Oryza montana).

Rýže setá je nejrozšířenějším druhem. Má nejkvalitnější odrůdy vhodné pro vaření (varieta utilissima), jiná varieta (glutinosa) má tvrdé obilky s vysokým obsahem škrobů, cukrů a dextrinů. Rýže horská má delší vegetační dobu a daří se jí ve vyšších oblastech. V tropech se pěstuje v nadmořské výšce až 2 000 m, většinou bez závlahy. Oproti rýži seté nemá tak vysoké nároky na půdy, poskytuje však nižší výnosy a zrno horší kvality.

Sázení

Rýže se může pěstovat buď na zavodňovaných polích a nebo bez závlahy. U zavodňované rýže jsou porosty udržovány trvale nebo po větší část vegetační doby zalité vodou do určité výše, takto se pěstuje právě rýže setá. Dnes je vyšlechtěna celá řada odrůd, které již nevyžadují dlouhodobé zavodnění, ale během vegetace se provádějí pouze pravidelné závlahy.

Rýže horská se pěstuje, jak vyplynulo z předcházejících řádků, většinou bez závlahy.

Zaplavovaná či zavodňovaná rýže se pěstuje na polích, kde jsou vytvořeny různé zavlažovací kanály a hráze. Vybudování celého závlahového systému je pracné a nákladné, proto se zde rýže pěstuje jako monokultura. Naproti tomu rýže pěstovaná bez zavodňování (rýže horská) se může střídat na pozemku s jinými plodinami (batáty, jamy, luskoviny, okopaniny). Ve Vietnamu, ale i v dalších asijských zemích (Čína, Japonsko, Korea, Thajsko, Indonésie, Filipíny) je neustálé pěstování rýže na jednom pozemku bez střídání s jinou kulturou umožněno pečlivou agrotechnikou – je pěstována až zahradnickým, způsobem. Pozemky jsou pravidelně vyhnojovány organickými hnojivy, plevele i nemocné rostliny jsou včas a pravidelně odstraňovány.

Malé rostlinky

Při úpravě pozemku pro rýži se nejdříve provede orba, po ní následuje urovnání (nivelace) pozemku, vytvoření zavodňovacích a odvodňovacích kanálů, nahrnování hrází. Hráze ohraničují celou plochu rýžoviště.Dle terénu se rýžoviště uvnitř rozděluje na menší plochy, velikost dílců je velmi rozmanitá a pohybuje se od 0,2 do 3 ha. Větší velikost dílců není příliš rozšířená. Vlastní příprava rýžoviště spočívá dále ve vláčení a prokypření, popřípadě přeorávka kvůli plevelům, převláčení a urovnání pozemku.

Zavodňovaná rýže se může do půdy vysévat, nebo se vysazují sazenice rýže. Ve Vietnamu je nejrozšířenější posledně jmenovaný způsob. Sázení rýže umožňuje v jednom roce dosáhnout několika sklizní, protože předpěstované sazenice zkracují vegetační dobu. Potřebné sazenice se předpěstovávají na zvláštních záhonech. V optimálních podmínkách sazenice dorostou do požadované velikosti za 30 – 40 dnů. Plocha pro vypěstování sazenic na jeden hektar činí zhruba 10 – 20 arů. Na 1 ha je potřeba asi 300 000 až

400 000 i více sazenic. Při vysazování se do jednoho místa vysazují nejméně 3 sazenice, podle jejich mohutnosti, úrodnosti, zvoleného sponu a podobně. Sazenice jsou schopné vysazování v době, kdy dosahují 30 – 70 cm a mají vyvinuta první kolénka. Sazenice vysoké 30 cm se používají v oblastech s nižší hladinou vody v rýžovišti, až 70 cm vysoké v rýžovištích, kde je udržován během vegetace vysoký stav vody. Ve většině zemí se sazenice vysazují ručně (jen v Japonsku či v Koreji se používají sázecí stroje). Spony činí 15 – 50 cm mezi řádky a 15 – 20 cm v řádku, někdy se sazenice vysazují do čtvercových, kosočtvercových i jiných sponů, záleží na místních zvyklostech. Výsaz se provádí do hloubky 3 – 5 cm, přičemž vysázená rostlina musí být alespoň z poloviny ponořena ve vodě.

Vzrostlé rostliny

Během vegetace se provádí kontrola zavlažování, rýže je velmi náročná na dostatek až nadbytek vody, každý nedostatek vody znamená vážné narušení růstu a vývoje porostu. Likvidují se plevele, provádí se přihnojování během vegetace.

Ve Vietnamu a v dalších zemích jihovýchodní Asie se rýže sklízí ručně a to ke konci žluté (voskové) zralosti. Rostliny jsou při ruční sklizni jen minimálně vystaveny mechanickým nárazům a není velké nebezpečí výdrolu. Posečené nebo vytrhané rostliny se ihned svazují do menších snopů, které se v některých oblastech ponechají v zavodněném rýžovišti, jindy se vynášejí na hráze, aby dostatečně proschly. Vlastní výmlat ve Vietnamu a v jiných tropických zemích se provádí ručně nebo na stacionárních mlátičkách. Většinou převládá ruční výmlat, který jen minimálně poškozuje zrno. Mnohdy se rýže mlátí i na betonových plochách či vozovkách za pomoci buvolů či dopravních prostředků. Po výmlatu se zrno dosouší na skladovací vlhkost, ve Vietnamu se toto dosoušení mnohdy děje na okrajích silnic a vozovek. Tropické slunce rychle sklizené zrno prosuší, vrstva zrna se udržuje 8 – 10 cm.

Ve Vietnamu se dosahuje výnosu kolem 4,2 t rýže z jednoho hektaru, přičemž se jedná o součet jarní sklizně (2,2 t) a podzimní sklizně (2,0 t). V deltě Mekongu se rýže sklízí dokonce třikrát do roka.

V některých oblastech Vietnamu se zavodňovaná rýžoviště využívají i pro chov ryb či vodní drůbeže. Ryby chované v rýžovištích se živí vodním planktonem a larvami komárů Vzrostlé rostliny v hluboké vodě (tím v tropech likvidují přenašeče malárie) a vhodně okysličují vodu. Vodní drůbež (kachny, husy) odstraňuje z porostu řasy, vyšší vodní živočichy a drobné plevele.

Spolu s rýží se dá pěstovat i zelenina nebo ovoce, nejlépe na hrázích, kde je dostatek vody po celou vegetační dobu. Z ovocných druhů se na hrázích rýžovišť pěstují například banánovníky, liči, některé citrusovité druhy.

Asijské jazyky mají pro rýži vždy celou škálu výrazů, jak je patrno z vietnamštiny:
lúa – rostlinky rýže;
thóc – neočištěná rýže;
gạo – očištěná rýže;
cơm – uvařená rýže.

Vietnam se spolu s USA pohybuje na druhém až třetím místě na světě v exportu rýže. Největším vývozcem je Thajsko.

jirihomola@klubhanoi.cz
Další články autora

Komentáře čtenářů

Dekuji

Emil J.18.10.2006

ryze

Jirka26.10.2006

Re: ryze

Ľudmila07.09.2007

ahojky

Silwa10.02.2007

Díky

122.04.2007

Konečně

Lapi18.07.2007

bez názvu

28.03.2008

Děkuji

01.04.2008

bez názvu

HONZA11.10.2008

bez názvu

martin09.01.2009

Clanek

oskar03.04.2009

bez názvu

Sochr04.04.2009

super diiik:)

KEŠKA07.04.2009

pestovani ryze

neces24.06.2009

chybná data v článku

Tomb06.02.2010

Re: chybná data v článku

J.H.15.09.2010

Nákup

Ryžiak22.07.2010

bez názvu

krysa-vietnamka28.03.2012

:D

BUBU17.02.2013

miaka

hujkž14.12.2013

ryze a Vietnam

Katuska26.04.2015

Dotaz???

Devaka11.10.2016

Zobrazit všechny komentáře | Přidat nový komentář

<< >>

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.

Článek z rubriky "Vietnam"

Základní stručné informace o Vietnamu. Najdete zde shrnutí vietnamské historie, literatury, kinematografie, hudby atd.